|
|
Sociální podpora pacientů na Klinice dětské hematologie a onkologie
Hakenová, Tereza ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Léčba dětí se zhoubným onemocněním představuje velmi tíživou situaci pro pacienty samotné i jejich rodiny. Cílem diplomové práce je zmapovat sociální práci, státní pomoc a podporu od neziskových organizací rodinám onkologicky nemocných dětí. Součástí práce je výzkumné šetření. Výzkum byl koncipován do tří kategorií. V první části bylo provedeno dotazníkové šetření, kterého se účastnily rodiny dětí léčených na Klinice dětské hematologie a onkologie (KDHO) ve Fakultní nemocnici v Motole. Druhou část tvoří rozhovor se zdravotně sociálním pracovníkem. Třetí částí je analýza dokumentace vybraných onkologických pacientů. Hlavními zjištěními jsou - praxe sociální práce je dostačující. Existuje zde rozmanitá státní sociální pomoc, ale je velmi pomalá. Informovanost rodin o možnostech státní sociální podpory je dobrá. Časně rodiny využívaly finanční podporu od nadace Dobrý Anděl a materiální podporu neziskových organizací. Respondenti shodně projevili zájem o informační leták, jehož návrh je součásti diplomové práce. Klíčová slova Dětský onkologický pacient, sociální podpora, sociální pomoc, sociální práce, sociální pracovník, nezisková organizace
|
|
|
The influence of resilience social support and religiosity on the wellbeing of victims of domestic violence in Accra Ghana
Ahmed, Osman Abdul
ABSTRAKT Domácí násilí a zneužívání je stále přetrvávajícím a alarmujícím problémem znepokojujícím vlády i národy na celém světě, neboť se jedná o jev, který psychicky i fyzicky ohrožuje jak samotné oběti násilí tak také jejich rodiny jakož i celá společenství a národ jako celek. Na toto téma již bylo vypracováno mnoho studií, které se však zaměřují především na příčinné faktory týrání a jeho dopad na oběti. Některé studie byly zaměřeny také na trestněprávní opatření a na právní rámec pro postup vůči pachatelům domácího násilí, již méně se však věnovaly psychologickým, sociálním a duchovním faktorům, které mohou pomoci zlepšovat psychickou pohodu obětí. S ohledem na výše uvedené byla provedena tato studie, jejímž cílem bylo zkoumat vliv schopnosti odolávat zátěžovým situacím, podpory společnosti a religiozity na psychickou pohodu obětí domácího násilí v Akkře v Ghaně. S využitím biopsychosociální a spirituální teorie nemoci a psychické pohody byl proveden průřezový průzkum u cíleně zvolených 100 obětí domácího násilí a zneužívání (medián= 28,57; standardní odchylka = 5,55) v období září a října 2021. Respondenti vyplnili dotazníky, jejichž účelem bylo zkoumat schopnost odolávat zátěžovým situacím, podporu společnosti, religiozitu a psychickou pohodu obětí. Výsledky ukázaly, že schopnost odolávat těžkým situacím (r = -.52, p < .001) má výrazně negativní vztah k psychické pohodě obětí, zatímco vztah podpory společnosti (r =.48, p > .001) a religiozity (r = .53, p < .001) k psychické pohodě je výrazně pozitivní. Jak podpora společnosti tak také religiozita predikovaly psychickou pohodu u obětí domácího násilí, což představovalo 45 % rozptyl ve skóre psychické pohody obětí (p < 0,001, upr. R2=0.45). Je vedena diskuse o tom, že by obětem měla být poskytována psychologická pomoc, která by měla být zaměřena na získání schopnosti odolávat těžkým situacím, podporu rodiny a komunity a duchovní a náboženské uvědomění. Předmětem diskuse jsou také omezení této studie a doporučení týkající se toho, čím by se měly zabývat budoucí studie.
|
|
|
Návrat pacienta do běžného života po amputaci končetiny
HRDONKOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce je problematika komplexního přístupu k pacientovi po amputaci končetiny, která je zásahem do životního standardu člověka. V této souvislosti je potřeba dokonalé funkčnosti celého ošetřujícího týmu, včetně načasování návaznosti následné péče, aby byl návrat pacienta po amputaci do běžného života co možná nejsnazší a nemusel tak pacient po amputaci řešit po návratu do domácího prostředí bariéry, které mu mohou tento návrat komplikovat. Teoretická část práce v úvodních kapitolách pojednává o historii amputace končetiny, historický vhled na protetickou péči ve srovnání se současnou situací v oboru protetiky. Dále je specifikována ošetřovatelská péče se zaměřením na péči o pahýl, rehabilitační péče a v neposlední řadě na sociální podporu lidí po amputaci končetiny. Byly stanovy tři cíle - 1. Zjistit, jakými informacemi disponují pacienti po amputaci končetiny před propuštěním do domácího ošetřování; 2. Zjistit, jak se sestry podílejí na návratu pacienta po amputaci končetiny do domácího prostředí; 3. Zjistit, jak se na procesu přípravy pacienta do běžného života před propuštěním z nemocničního zařízení podílejí rodinní příslušníci. K naplnění cílů byly získány odpovědi na výzkumné otázky metodou polostrukturovanému rozhovoru. Výzkumným vzorkem byli pacienti po amputaci končetiny, kteří se navrátili zpět do běžného života a druhým výzkumným vzorkem byly sestry z chirurgického oddělení. Výzkumné šetření odhalilo, že existuje deficit v oblasti poskytování informací pacientům po amputaci končetiny v usnadnění návratu zpět do běžného života. Pacienti opouštěli nemocnici s nekompletními informacemi o následujících postupech, které by jim usnadnily návrat do běžného života, například vybavování nemocných kompenzačními pomůckami, jejich informování o možnosti kontaktu sociálních pracovnic, ale též samotné kontakty na služby, které by jim mohly být nápomocny při náročné životní situaci. Výstupem výzkumného šetření bakalářské práce bylo vytvoření informační brožury pro pacienty po amputaci končetiny.
|
|
| |
|
|
Basic Income, its features and implementation
Poštulková, Jitka ; Schneider, Ondřej (vedoucí práce) ; Vaško, Dan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje a analyzuje kontrovezní téma nepodmíněného základního příjmu, které na sebe od nedávna váže rostoucí pozornost jak akademické a politické společnosti, tak široké veřejnosti. Kapitoly práce zahrnují definici, původ a historii pojmu, argumenty současné diskuze o základním příjmu, možné alternativy schématu a rozbor některých implementací. Empirická část práce modeluje případné efekty a dopady zavedení základního příjmu v České republice. S použitím konkrétních dat pro rozdělení příjmů a odhadů elasticit nabídky práce byla vypočítána sazba daně z příjmu, kterou by vláda musela implementovat pro zachování neutrálního "basic income" rozpočtu. Výsledky modelu napovídají, že takto odhadnutá sazba daně z příjmu by byla o mnoho vyšší než současná daň a výše sociálních příspěvků. Tyto výsledky pak nepřímo hodnotí koncept základního příjmu jako nepraktickou reformu pro Českou republiku. Klasifikace H53, H61, I38 Klíčová slova Základní Příjem, Sociální Podpora, Daň z Příjmu, Veřejný Rozpočet E-mail autora jitka.postulkova@yahoo.com E-mail vedoucího práce schneider@fsv.cuni.cz
|
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání sociální politiky v ČR a SR z pohledu sociálního zabezpečení
Kellnerová, Lada ; Martinek, Michael (vedoucí práce) ; Poláčková, Iva (oponent)
Práce se zabývá sociálním zabezpečením České republiky a Slovenské republiky, jeho popisem, srovnáním, analýzou a zhodnocením obou systémů. Jsou v ní definovány základní pojmy, stručně popsána historie sociálního zabezpečení v rámci bývalého jednotného státu a srovnání jednotlivých faktorů, které sociální zabezpečení ovlivňují. Podrobně jsou charakterizovány části sociálního zabezpečení - sociální pojištění, sociální podpora a sociální pomoc, co je jejich obsahem, jaké dávky jsou v rámci systémů vypláceny, jaké jsou podmínky nároku na jednotlivé dávky a jaké instituce jednotlivé systémy spravují. Práce obsahuje pouze teoretickou část, při jejímž vytváření jsem vycházela ze studia odborné literatury, zákonů a jiných vědeckých pramenů obou států.
|
|
|
Důležití dospělí ve vývoji a rozvoji dětí
Střádalová, Nela ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Draberová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou důležitých dospělých ve vývoji a rozvoji dětí. Teoretická část obsahuje přehled studií provedených na toto téma a jejich výsledků. Cílem bakalářské práce je vytvořit přehled možných důležitých dospělých a porovnat působení důležitých dospělých v rodině a mimo ni. Empirická část obsahuje návrh kvantitativně- kvalitativního výzkumu, který by měl přispět k jasnější představě o podobě vztahu dítěte a důležitého dospělého v České republice. Výzkum je zaměřen na žáky druhého stupně základních škol. Pomocí dotazníku a interview zjišťujeme základní charakteristiky tohoto vztahu jako je například frekvence kontaktu či náplň společně stráveného času.
|
|
| |
host ::
RSS.